Benešov se stal opět posádkovým městem, vzpomínal na Františka Ferdinanda d‘Este
Benešov se o víkendu stal opět posádkovým městem. Život ve městě se vrátil o 100 let zpět, aby obyvatelům a návštěvníkům připomněl tragickou událost evropských dějin. Byl jí atentát na následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda d’Este, posledního soukromého majitele nedalekého zámku Konopiště, který spolu s manželkou Žofií z Hohenbergu zahynul rukou atentátníka 28. června 1914 v Sarajevu. Tragédii, která byla jednou z příčin první světové války, připomněla od pátku do neděle v Benešově, na Konopišti a v jejich okolí řada akcí. Jejich vyvrcholením bylo mezinárodní setkání klubů vojenské historie nazvané „Mým národům 1914 – Benešov 2014“. Přilákalo podle odhadu pořadatelů na 7 000 diváků.
Vojáci, i když tentokrát v dobových uniformách, se do Benešova vrátili po pěti letech. Do autentického prostředí Táborských kasáren, v nichž sídlil i pověstný 102. pěší pluk, jehož důstojníkem byl i František Ferdinand d’Este, se sjelo více než 200 členů klubů vojenské historie – vojáků a kavaleristů – z Čech Německa, Rakouska, Slovinska, Itálie, Maďarska, Slovenska, Litvy a Polska. K vidění byla pestrá směsice uniforem. Vojáci se předvedli při pochodu městem, v různých ukázkách výcviku i v moderovaném programu připomínajícím Sarajevský atentát v historickém kontextu nazvaném „Mobilizace 1914 aneb Do švestek jsme doma!!!“.
„Řada lidí, hlavně mladších, se o tom, že byl Benešov v minulosti posádkovým městem, dozvídá až nyní,“ řekl místostarosta Tomáš Podhola. Zájem o akci ho proto příjemně překvapil. „Budeme dělat všechno pro to, abychom tuto tradici udrželi, neříkám každý rok, ale třeba v pětiletých intervalech chceme připomínat, co pro nás znamená Konopiště, kdo na něm bydlel a co se událo,“ dodal místostarosta.
Mezi návštěvníky byl i Miloslav Zikmunda z Kralup nad Vltavou. „Můj tatínek se narodil v roce 1893, jako mladík narukoval do rakouské armády, byl kaprál u horských myslivců, musel si kvůli tomu nechat narůst fousy,“ zavzpomínal s úsměvem. Byl zvědavý hlavně na to, jaké vojenské uniformy budou na akci k vidění. A měl z čeho vybírat. Třeba při nástupu a ukázce výcviku kavalerie, kde před návštěvníky defilovali na koních jezdci v uniformách hulánů, husarů či dragounů.
K úspěchu akce přispělo i pěkné počasí. Davy lidí si nenechaly v sobotu dopoledne ujít symbolický příjezd Františka Ferdinanda d’Este s rodinou a doprovodem na benešovské vlakové nádraží. Prohlédnout si tam mohli i salonní vůz, kterým se arcivévoda vydával na své cesty. Přívětivého uvítání se Habsburkově rodině dostalo i na náměstí nebo na zámku Konopiště, kde ji návštěvníci mohli potkat třeba na terasách nebo v Růžové zahradě.
V Táborských kasárnách byl od sobotního rána otevřen historický vojenský tábor s polní kuchyní, lazaretem a četnickou stanicí. V programu nechyběla ani módní přehlídka dobového oblečení nebo hry pro děti, hlavní část ale patřila vojenským ukázkám. Organizátor setkání klubů vojenské historie Jaroslav Pelíšek průběh akce zhodnotil s nadsázkou: „Svatý Petr nám dodal ideální podmínky, arcivévodu nám nezastřelili, i když jsme se toho velmi báli, nikdo nebyl zraněn“.
V neděli dopoledne se v benešovském kostele sv. Mikuláše uskutečnila mše za oběti Velké války. Na Konopišti byl otevřen Korkový pavilon a předvedena a vysvěcena kopie praporu Františka Ferdinanda d’Este. U kostela sv. Jakuba a Filipa na nedalekém Chvojně se pak odpoledne uskutečnilo slavnostní požehnání všem dopravním prostředkům a cestovatelům.
Pořadatelé vzpomínkových akcí u příležitosti 100 let od Sarajevského atentátu a rozpoutání 1. světové války, město Benešov spolu s partnery, připravili bohatý program, který začal v dubnu a potrvá do listopadu. Jeho součástí jsou výstavy, přednášky, besedy, mše i pietní akce. Na zámku Konopiště byla otevřena nová expozice, vyšlo několik knih a publikací. Podrobný program je na www.benesov-city.cz a www.posazavi.com.
