Pomáhat ano, ale s rozmyslem!

30. 04 2014 | Jaro vhání mízu k pupenům v korunách stromů, tráva se bujně zelená, krajina voní záplavou pestrobarevných květů a doslova zpívá ptačími koncerty. Příroda láká k procházkám. Při nich nás může překvapit zajímavé setkání s mláďaty zvířat. Našli jste ptáče vypadlé z hnízda, srnče anebo k vám přiběhlo pruhované sele? Víte jak se v těchto situacích správně zachovat? 

V Záchranné stanici pro živočichy ve Vlašimi nyní pečují o dvě liščata, dvě osiřelá selátka, mladé kosy, malého puštíka anebo například dospívající hrdličku. To je ale teprve začátek tzv. sezóny mláďat. Od jara do podzimu jich rukama tamních ošetřovatelů projde i více jak 300 a za dvacet let existence vlašimské stanice zde pečovali již bezmála o 4 000 mláďat.
 
„Nejčastěji se k nám dostávají ptáčata vypadnutá z hnízd, mláďata poraněná kočkami, přinesená psy anebo například z lidmi zničených úkrytů v průběhu staveb apod. Bohužel se k nám stále ale dostávají také mláďata zbytečně odchycená z neznalosti. A to především srnčata a zajíčci, které jejich matky v průběhu dne na delší časové intervaly přirozeně opouští, anebo ptáčata učící se létat, která lidé mylně považují za osiřelá. Přitom právě například zajíčků se stále i odborníkům kvůli specifickému složení zaječího mléka daří do dospělosti odchovat jen minimum,“ popisuje ošetřovatel vlašimské zvířecí záchranné stanice Petr Švingr.
 
Mláďata nám vzhledově připomínají malé děti. Jsou roztomilá a vypadají velmi zranitelně. Jejich rodiče je v průběhu hledání potravy navíc nechávají často o samotě, a i kdyby zrovna byli pohromadě, vyplaší dospělá zvířata naše přítomnost.  Snadno tak podlehneme mylné představě o nutnosti mláděti pomoci. 
 
„Jednotlivé druhy zvířat mají různé strategie výchovy mláďat. Neexistuje proto jedno jasné pravidlo, jak zaručeně poznat, že je mládě osiřelé. Proto všem radíme, aby místo zbrklého odchytu mláděte vzali nejprve do ruky telefon a zavolali nám. Díky zkušenostem jim můžeme dle konkrétní situace poradit jak se správně zachovat. Například ptáčata vypadnutá z hnízd stačí mnohdy pouze vysadit zpět do hnízda. Mláďatům nalezeným blízko nebezpečných míst zas můžete pomoci pouze opatrným přenesením o kousek dál,“ radí mladý ošetřovatel.
 
Odchov mláďat není jednoduchý. Navíc je může rychle zabít nevhodně zvolená náhražka potravy. Proto byste se i v případě nálezu poraněného, či stoprocentně osiřelého mláděte měli obracet na záchrannou stanici. Například jedno z liščat, o které ve Vlašimi pečují, hlad dovedl až na terasu rodinného domku. Také selátka k lidem po ztrátě matky sama přiběhla. Jejich nálezci se jim přesto nepokoušeli pomáhat sami a správně je převezli k odborníkům.
 
„Někteří si mláďata chtějí vychovat sami a udělat si z nich domácí mazlíčky. Řada zvířat ale po dosažení dospělosti začne být nebezpečná a z důvodu ztráty plachosti je již nelze vypustit. V záchranné stanici se snažíme mláďata odchovávat tak, aby se mohla vrátit zpět do přírody. Ta, u kterých to není možné, u nás pak již zůstávají, anebo je přemísťujeme do jiných záchranných stanic anebo například obor, které jim zaručí vhodné chovatelské podmínky,“ doplňuje Petr Švingr.
 
777 800 460, to je pohotovostní telefonní číslo Záchranné stanice pro živočichy ČSOP Vlašim, které by jste měli mít uložené ve svém mobilu a mít jej tak i na procházkách po ruce. Někdy není potřeba chodit daleko. Řada mláďat vyrůstá v hnízdech schovaných pod vaší střechou anebo v zahradě. Tato prosím pozorujte zpovzdálí a neplašte zvířecí rodiče zbytečným nakukováním dovnitř. Pokud vám soužití s volně žijícími zvířaty vysloveně vadí, neubližujte jim, neničte jejich úkryty a zavolejte do záchranné stanice.  Každý problém má rozumné řešení.
 
 
.

Odpočívejte a relaxujte kdykoliv a kdekoliv...Váš partner SPA STUDIO

Odpočívejte a relaxujte kdykoliv a kdekoliv...Váš partner SPA STUDIO