Právě se nacházíte:

Blanický rytíř vyhlášen

18. 04 2014 | Dne 18. dubna 2014 bylo již pošestnácté uděleno ocenění Blanický rytíř třem fyzickým osobám, které se významně zasloužily o ochranu a rozvoj přírodního a kulturního dědictví Podblanicka.

Ocenění udělují třem navrženým kandidátům neziskové organizace Podblanicka, konkrétně Český svaz ochránců přírody Vlašim (administrátor ceny), Sdružení Chlum Čerčany, Vlastivědný klub P.A.N. Vlasáka Vlašim, Vlastivědný klub Votice, Vlastivědný klub Český Merán, o. p. s. Český Merán, Sdružení Přátel Chotýšan, Český svaz ochránců přírody Benešov, Český svaz ochránců přírody Kladruby, Český svaz ochránců přírody Sázava, Český svaz ochránců přírody Střítež, Český svaz ochránců přírody Votice, Vlastivědný klub Šternberk, Vlastivědný klub Týnec nad Sázavou a okolí, Podblanický vědeckotechnický klub železniční, Podblanické infocentrum, občanské sdružení Podblanickem, Posázaví o.p.s., Vlašimské hudební mládí a Vlašimská astronomická společnost o.p.s.
 
Pro připomenutí – dosud jsou nositelkami a nositeli ocenění Blanický rytíř (podle abecedy):
 
Ing. Karel Bárta z Křížova
Miroslav Berka z Týnce nad Sázavou
Radko Bílek z Vlašimi
Prof. RNDr. Zdeněk Brandl, CSc. z Českých Budějovic
Jozef Cáder z Louňovic pod Blaníkem
MUDr. Jiří Čermák z Vrchotových Janovic
Barbora Čmelíková z Bukovan u Týnce nad Sázavou
Eva Dočkalová z Českého Krumlova
Mgr. Věra Dudíková z Benešova
Jaroslava Hocková z Benešova 
Antonín Holubovský z Votic
MVDr. Jiří Hostek z Vlašimi
Ing. Mojmír Chromý z Benešova
Milada Justová z Votic
Karel Kočí z Divišova
Ing. Jiří Kofroň z Ostravy a Jetřichovic
Vlasta Kořínková z Miličína
Mgr. Ladislav Kotek z Neveklova
Mgr. Václav Kovařík z Benešova
František Mika ze Sedlce-Prčice
František Müller z Vlašimi
Prof. Jaroslav Pánek z Prahy
Pavel Pavlovský z Votic
Prof. PhDr. Josef Petráň, CSc. z Ouběnic
Antonín Podzimek ze Sedlce-Prčice
Jaroslav Pouzar z Vlašimi
PhDr. Eva Procházková z Benešova
Mgr. Stanislav Příhoda z Vlašimi
PhDr. Pavel Radoměrský, CSc. z Prahy
PhDr. Erich Renner z Benešova
Alexej Salzman z Mladé Vožice
Václav Stejskal z Týnce nad Sázavou
František Svatoň z Čestína
Jan Svoboda z Vlašimi
Hana Šedivá z Benešova
Jiří Šlehuber z Dolních Kralovic a Libže
Milan Štědra ze Sázavy
Josef Tomaides z Trhového Štěpánova
Antonín Toula z Křivsoudova
PhDr. Jiří Tywoniak z Benešova
Rudolf Vaňkát z Vlašimi
Jarmila Zábranská z Vlašimi
Jan Zajíc z Vlašimi
Doc. RNDr. Václav Zelený, CSc. z Prahy a Pařezí
MVDr. Josef Zemánek z Benešova
 
V letošním roce porota vybírala z dvaceti tří nominací. Porota složená ze zástupců jednotlivých nevládních organizací nakonec rozhodla o udělení ceny těmto třem nominovaným:
 
Rozhodnutím neziskových organizací z Podblanicka získává čestnou cenu Blanický rytíř za celoživotní dílo Eva Houdková z Vlašimi, zejména za mnohaleté působení ve školní i mimoškolní oblasti a rozvoj dramatické výchovy na Podblanicku. 
Paní PhDr. Eva Houdková se narodila ve Vlašimi. V roce 1963 ukončila studium hudební výchovy a hry na klavír pro střední školy na hudební fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Vyučovat začala již během studia v Litoměřicích na ZŠ a SPgŠ, později na ZŠ a gymnáziu v Soběslavi. Součástí výuky byly také dětské a dívčí sbory. Od roku 1966 žije trvale ve Vlašimi. Na LŠU vyučovala kru na klavír, na ZŠ a na gymnáziu hudební výchovu. Původní hudební aprobaci rozšířila studiem na DAMU v Praze na katedře loutkářství, kterou v roce 1971 absolvovala. Ve stejném roce otevřela na LŠU dramatický obor – loutkářství. Založila dětský loutkářský soubor Kopretina, který hrál až do roku 1991 představení pro MŠ, absolvoval pravidelně soutěže a přehlídky v Bystřici u Benešova, v Praze a Příbrami. Dvakrát vystoupil v Domě dětí na Pražském Hradě. V roce 1975 paní Houdková skládá doktorát filozofie na Univerzitě Karlově v Praze. Rok poté zakládá Komorní ženský sbor, který pořádal koncerty ve Vlašimi, v Praze a v dalších městech. Jako člen Unie pěveckých sborů spolupracoval s dalšími sbory, včetně smíšených. Spolupracoval s Triem Jana Dismase Zelenky, s nímž na pozvání uspořádal koncert pro české občany ve Vídni. S pražským smíšeným sborem Josefa Vycpálka zpíval v Itálii v Bibione. Sbor koncertoval třikrát až čtyřikrát ročně. Dvakrát se některé členky zúčastnily mezinárodního setkání Europa Cantat v Táboře. Závěrečný koncert byl ve Smetanově síni Obecního domu v Praze. Posledním koncertem bylo společné vystoupení s chrámovým sborem ze Soběslavi v květnu 2006, kdy Komorní ženský sbor po třiceti letech ukončil svoji činnost. 
Všechnu loutkářskou i hudební práci mohla vykonávat proto, že měla pochopení nejprve u maminky a později u svých třech dětí, které nejen absolvovaly loutkářství, ale každé se věnuje hudbě podle svého zájmu.
Na základě zkušeností z výuky loutkářství paní Houdková zhotovila učební pomůcku „Stavebnice loutek“. Byla oceněna v krajském i celostátním kole pedagogické soutěže. Koncem 80. let ještě vyučovala hudební výchovu na gymnáziu v Benešově a absolvovala Lidovou konzervatoř – obor lidové tvorby, tkaní a ručních prací. V roce 1991 odešla do důchodu, ale její činorodost nekončila. Založila a otevřela Atelier EH Vlašim, kde vyrábí a distribuuje Stavebnici loutek, realizuje autorské loutkové divadlo jednoho herce, pořádá akreditované semináře pro pedagogy a besedy na školách. V rámci atelieru paní Houdková uspořádala přes dvacet výstav. První účast byla v roce 1991 na Jubilejní výstavě ke stému výročí na Výstavišti v Praze, v roce 1992 na Mezinárodní výstavě učebních pomůcek k výročí J. A. Komenského v Praze a následovaly další na školách, v knihovnách a muzeích. Na celostátní soutěži Česká panenka získala v kategorii loutek dvakrát hlavní cenu a řadu ocenění. 
Od září 1992 do srpna 1993 působila na MŠMT pro dramatický obor, aby jeho zastoupení nebylo přerušeno po odchodu stávající pracovnice. 
Výstavy mají své základy již v době výuky (do roku 1989), kdy se svými žáky a kolegyněmi uspořádala celkem tři výstavy v tehdejší požární zbrojnici. Některé loutky zapůjčilo také Ústřední loutkové divadlo, film a LŠU z Třeboně. Třetí výstava byla celostátní s účastí ze Slovenska. Výstavou ve Vlašimi v roce 1996 oslavila 60. narozeniny v Městském domě dětí a mládeže. Další životní jubileum připomněla rozsáhlou výstavou loutek v prostorách Muzea Podblanicka. Společně vystavovaly své práce i kolegyně ze Vzdělávacího spolku uměleckých řemesel v Praze, kde paní Houdková čtyři roky vyučovala. V roce 2011 uspořádala společně s kolegou Milošem Povolným výstavu v Podblanickém ekocentru ČSOP Vlašim ke čtyřicátému výročí otevření dramatického oboru na ZUŠ ve Vlašimi.
V březnu 2013 získaly její loutky a výrobky Ateliéru EH Vlašim certifikát Regionální produkt Kraje blanických rytířů. Vlastní ochrannou známku a známku Český výrobek používá od začátku 90. let. Paní Houdková dlouhodobě spolupracuje s nadací UNICEF Praha. Její činnost prezentovala na pěti výstavách ve spolupráci s Podblanickým ekocentrem ČSOP Vlašim a kolegyní Marií Vošickou. Dále spolupracuje s Kontem Bariéry v Praze na rozšiřování náplně volného času v programu SENSEN – Senzační senioři a v programu Živá paměť národa Národního muzea. Věnuje se psaní pohádek s písničkami. Napsala knížku „Pohádky z chaloupky“. Pravidelně navštěvuje pracovní Řemeslnické trhy ve Vrchlabí s ukázkami vlastní práce. V květnu a listopadu se zúčastňuje Krajkářských trhů s loutkami a lidovou tvorbou. Spolupracuje se Spolkovým domem ve Vlašimi pořádáním seminářů (kraslice, výroba maňásků). Loutky Evy Houdkové reprezentují její tvorbu nejen doma, ale i město Vlašim např. v dalekém Japonsku.
Za tuto její neúnavnou činnost v oblasti vzdělávání a dramatické výchovy si plně zaslouží udělení ocenění Blanický rytíř.
 
Rozhodnutím neziskových organizací z Podblanicka získává čestnou cenu Blanický rytíř za celoživotní dílo František Kavka z Benešova, zejména za ochranu kulturního dědictví na Podblanicku nejen v oblasti železniční.
František Kavka se narodil ve Vlašimi 24. listopadu 1947. Po maturitě v roce 1966 na SVVŠ ve Vlašimi absolvoval v letech 1966-1969 studium v Železničním učilišti ve Valašském Meziříčí, kde získal vyšší odborné vzdělání v oboru stavba železnic a železniční doprava. Od roku 1971, kdy ukončil službu u železničního vojska, pracoval na železnici v benešovské traťové distanci až do svého odchodu do důchodu.
Již od mládí se zajímal o historii regionu a jeho památky, stal se aktivním členem vlašimského Vlastivědného klubu, sběratelem a fotografem amatérem. Postupem času získal renomé jedinečného znalce vlašimských reálií s nadregionálním přesahem.
Jeho práce na poli železniční historie přesahuje hranice regionu. Zabýval se studiem vývoje místních drah, kdy na projektech nerealizovaných tratí poukázal na širší politicko-hospodářské souvislosti. Největší význam však mají jeho práce týkající se Dráhy císaře Františka Josefa. Publikace o trati České Velenice – Praha (1991) byla fakticky prvním uceleným dílem na toto téma s výjimkou rakouského pamětního spisu z roku 1970, v českých zemích v té době neznámého. Práce Františka Kavky nemají jen nadregionální přesah, nýbrž jsou zakotveny i v hluboké znalosti jiných oblastí jak historie dopravy (encyklopedické znalosti o výstavbě silniční sítě), tak obecné historie. Ačkoliv nemá historické vzdělání, dokáže skloubit náročnou práci v archivech nejrůznějšího typu s prameny vyprávěcí povahy, jejichž excerpci prováděl a provádí v obecních i soukromých archivech. Pro získávání tohoto typu pramenů projevuje nebývalou schopnost komunikovat s jejich vlastníky.
Velkou zásluhu má František Kavka nejen na poli psané železniční historie, ale i na praktické činnosti pro zachování hmotných artefaktů. V 80. letech inicioval vznik Vědeckotechnické společnosti při Traťové distanci Benešov a do čela tohoto spolku se postavil a zapojil do jeho činnosti velké množství zainteresovaných lidí, vesměs zaměstnanců železnice. Po roce 1989 a zániku Traťové distance Benešov se spolek transformoval do Podblanického vědeckotechnického klubu železničního a v návaznosti na VTS se zabývá historií železnice a záchraně jejích hmotných památek. V rámci této činnosti se podařilo zachránit několik desítek železničních vozidel (motorové vozy, drezíny, motorové lokomotivy, osobní i nákladní vozy). Spolek pečuje o železniční vlečky v regionu. Na poli železniční osvěty pořádá akce k významným výročím železnice v regionu (nejen Dráha císaře Františka Josefa, ale i lokální tratě) – jízdy historickými vozidly, výstavy, přednášky, pochod po části zmizelé trati Trhový Štěpánov-Dolní Kralovice. Duší všech výše zmiňovaných akcí a neúnavným organizátorem je vždy František Kavka, celoživotní zastánce železnice jako nejšetrnějšího druhu dopravy.
Zmíněné své znalosti a rozsáhlé sbírky (zejména unikátní sbírka pohlednic a fotografií) uplatnil i při četných výstavách a odborných seminářích pořádaných ve spolupráci s paměťovými institucemi z blízkých či vzdálenějších regionů, z nichž uvádíme pouze neúplný výčet: Státní okresní archiv Benešov, Muzeum Podblanicka, Železniční muzeum Lužná u Rakovníka, Městské muzeum Říčany, Městské muzeum Sedlčany, Městské muzeum Uhříněves, Galerie a muzeum České Velenice a mnohé další. Významná je i jeho spolupráci s velkým množstvím obcí.
František Kavka působí jako zpravodaj památkové péče a v této oblasti se angažuje na Vlašimsku i na Benešovsku, cizí mu však nejsou ani ostatní regiony širšího Podblanicka. V této činnosti se však neomezuje pouze na region, jehož topografii zná jako málokdo jiný, ale na památkovou péči pohlíží komplexně a snaží se aktivně řešit její problémy. Spolupracoval při vydávání několika regionálních publikací.
Velká zásluha mu patří také na poli ochrany kulturního dědictví v nejširším slova smyslu. Jako sběratel není zastáncem pouhého hromadění sbírkových předmětů, ale důsledně dodržuje princip provenience a celistvosti sbírek, jejich provázání a důsledného poznání jejich vzniku a vývoje. 
Vlastivědný nadšenec František Kavka je a byl činný i v mnoha dalších oblastech společenského a kulturního života, bylo by snad bez nadsázky možné říci, že není na Podblanicku významné organizace, s jejíž činností by neměl nic společného. Tato všestranná angažovanost a encyklopedické znalosti z něj činí důstojného pokračovatele podblanických vlastivědných pracovníků v tom nejlepším slova smyslu.
František Kavka veškerou činnost provozuje bez ohledu na vlastní prospěch. Je člověkem, který zůstává pevný ve svých postojích a názorech. Je schopen nejen vlastivědného bádání, ale je zároveň i velmi praktickým člověkem, který si dokázal poradit s mnohými překážkami.
Vzhledem k těmto rozsáhlým aktivitám, jejichž primárním cílem je rozvoj poznání regionu nejen Podblanicka a ochrana jeho kulturního dědictví, je František Kavka důstojným nositelem ocenění Blanický rytíř.
 
Rozhodnutím neziskových organizací z Podblanicka získává čestnou cenu Blanický rytíř za celoživotní dílo Vlasta Kubalová z Čechtic, zejména za kulturní rozvoj Růžkových Lhotic a Čechtic.
Paní učitelka Mgr. Vlasta Kubalová s aprobací český a ruský jazyk působila dlouhá léta na ZŠ v Čechticích. Její vřelý vztah k českému jazyku a literatuře se projevoval mimo jiné tím, že založila a vedla v 70. až 90. letech minulého století dramatický kroužek Zvoneček, s nímž se zúčastňovala i celostátních soutěží a kde několikrát tento soubor zvítězil. Odchovala řadu ochotnických nadšenců, kteří v pozdějších letech působili zejména v Křivsoudově.
Dále organizovala pro školní děti besedy se známými spisovateli a básníky, jako jsou Jiří Žáček, Valja Stýblová, Markéta Zinnerová, Eliška Horelová, Zdeněk Svěrák, Petr Skoumal, Jan Vodňanský a jiní.
Do současné doby provozovala v Čechticích tzv. Kavárničky – společenské večery s významnými osobnostmi (Zdeněk Svěrák, Jan Krůta, Gabriela Vránová, Jan Kačer, Nina Divíšková, Táňa Fischerová a jiní) i s aktivními lidmi našeho regionu, zvláště cestovateli, výtvarníky, hudebníky, vizážisty, ornitology…
Již několik let vede kroniku obce Čechtice, studuje historii a osudy jednotlivých budov ve svém bydlišti.
Pracuje na životě a díle čechtického rodáka Ferdinanda Čenského, podporuje Spolek přátel Ferdinanda Čenského v Praze, propaguje význam tohoto významného spisovatele, novináře, překladatele, profesora českého jazyka, autora mnoha významných literárních děl.
Spolupracuje s Muzeem Podblanicka jako průvodkyně ve Smetanových Růžkových Lhoticích. V rámci této činnosti organizuje besedy, kde mládež seznamuje s životem a dílem Bedřicha Smetany. Nadále shromažďuje a studuje literaturu o Bedřichu Smetanovi a se získanými poznatky seznamuje návštěvníky muzea a posluchače svých přednášek (např. v Onšově a ve Studeném). Posluchače dokáže zaujmout svým fundovaným výkladem doplněným hudebními ukázkami z tvorby významného českého skladatele.
Podílí se na organizování kulturních a společenských akcí na zámečku v Růžkových Lhoticích, jako jsou koncerty, přednášky a její zásluhou zámeček „žije“.
Několik desítek let je členkou česko-slovenského Klubu sběratelů autogramů se sídlem v Praze. Svou udivující sbírku tisíců podpisů slavných osobností z různých koutů světa – oblasti filmu, hudby, divadla, sportu, výtvarného umění, literatury – vystavovala v Podblanickém ekocentru ČSOP ve Vlašimi a v muzeu v Trhovém Štěpánově.
Paní učitelka Vlasta Kubalová je velmi činorodá, své obzory rozšiřuje mnohaletým studiem Univerzity 3. věku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Dvanáct let střídavě studuje historii filmu, divadla, vybrané kapitoly z dějin výtvarného umění, antiky, kronikářství atd.
Pravidelně navštěvovala přehlídky „Šrámkova Sobotka“, festival amatérského divadla v Hronově, ve Vysokém nad Jizerou. Nyní navštěvuje pravidelně Zlínský filmový festival, v Brně pak workshopy dramatické výchovy.
Spolupracuje s domovy důchodců v několika městech ČR, kde pravidelně navštěvuje „své seniory,“ podporuje sdružení Fokus, jehož posláním je podporovat lidi s duševním onemocněním, případně jiným handicapem, posilovat jejich samostatnost a sebedůvěru tak, aby mohli vést plnohodnotný život podle svých představ.
V loňském roce byla nominována na titul Senior roku. Ocitla se mezi 115 jednotlivci z celé České republiky. Akci pořádá SENSEN – senzační senioři – jedná se o projekt Konta Bariéry a je určen aktivním seniorům, podporuje aktivní a plnohodnotný život seniorů. Výsledky byly slavnostně vyhlášeny 7. 12. 2013 v odsvěceném kostele Pražská křižovatka za účasti známých umělců a mnoha seniorů, z nichž se většina nezištně po mnoho let věnuje smysluplné práci.
V současné době vystavuje část sbírky plyšových medvědů a medvídků ve vlašimském zámku s názvem Medvědárium. Výstava končí v neděli 20. dubna 2014.
Paní učitelka Vlasta Kubalová udivuje svou činorodostí a nadšením pro věc, šíří kulturu a kulturní odkaz slavných předků i současných osobností, obohacuje kulturně-milovné občany Podblanicka, je světlonošem pro náš region a titul Blanický rytíř si plným právem zaslouží.
 
Slavnostního udělování, které proběhlo v obřadní síni vlašimského zámku, se účastnilo na padesát hostů kulturního, společenského i politického života regionu. Pozvání přijali zástupci Parlamentu České republiky, krajské samosprávy, řada zástupců měst a obcí Podblanicka, ředitelé škol z Podblanicka a mnoho dalších hostů. Za hosty k rytířům promluvil místohejtman Středočeského kraje a poslanec Parlamentu České republiky Ing. Miloš Petera, za Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy promluvil prof. MUDr. Zdeněk Seidl, CSc. za Městys Čechtice starosta František Nebřenský. Nechybělo ani přivítání od starosty Města Vlašim Mgr. Luďka Jeništy. Blaničtí rytíři obdrželi již tradičně kromě pěkného diplomu každý svou originální, velmi hodnotnou, sochu Blanického rytíře s kamenem z hory Blaník od uměleckého kováře Bohumila Hrubeše. Pořízení těchto soch bylo možné díky generálnímu sponzorovi udělování ocenění Blanický rytíř firma Rabbit a. s. Trhový Štěpánov a finanční podpoře z Fondu hejtmana Středočeského kraje.
Na závěr slavnostního aktu byla zveřejněna výzva k nominování na Blanické rytíře za rok 2014, kteří budou vyhlášeni na Velký pátek 3. dubna 2015. Nominována může být fyzická (nikoli tedy právnická) osoba, která se významně zasloužila o ochranu a rozvoj přírodního a kulturního dědictví Podblanicka. A to za mimořádný čin v uplynulém roce (popř. dokončený v uplynulém roce) nebo za celoživotní dílo (ve výjimečných případech může být ocenění uděleno i in memoriam). Nominaci může podat kdokoli, tedy jednotlivý občan, obec, zájmový spolek písemně na adresu Podblanického ekocentra ČSOP Vlašim, Pláteníkova 264, 258 01 Vlašim. Nominace musí obsahovat titul, jméno a příjmení kandidáta, datum jeho narození, odůvodnění nominace a jeho kontaktní adresu popř. telefon. Uzávěrka nominací je na konci února 2015.
 
 
.

Odpočívejte a relaxujte kdykoliv a kdekoliv...Váš partner SPA STUDIO

Odpočívejte a relaxujte kdykoliv a kdekoliv...Váš partner SPA STUDIO